Je komunikace interaktivní?

Komunikace je interaktivní disciplína. Vždy někdo komunikuje s někým. Jeden vysílá, druhý přijímá. Jeden chválí, druhý se tetelí, jeden nadává, druhý se brání, nebo vyráží do protiútoku, jeden informaci předává, druhý ji přijímá...

Je obvyklé, přijatou informaci potvrdit.

Na pochvalu zareagovat upejpavým "Ale to nemuselo být!",
vulgárnosti odmítnout "Prosím slušně, pane řediteli!",
a například návrh termínu schůzky potvrdit třeba jen smskou "OK",
nebo "Pocitam s tim!"

Taková jsou pravidla.

Pravidla komunikace, pravidla slušnosti, nebo, chcete-li, takové je pravidlo
"jak my k vy, tak vy k my!" :)

Jak je ale známo, pravidla jsou na světě proto (a právě proto bychom je měli znát!), abychom je mohli cíleně porušovat tam, kde se nám to hodí. Někde se dokonce takové porušování pravidel stává samostatnou normou.

Uvědomil jsem si to, když jsme se stavební firmou řešili nutné drobné úpravy
u domu. Budou se dělat na "Stavební ohlášení".

Kdo jste to zažili, víte.

Funguje to tak, že příslušnému úřadu oznámíte, co chcete dělat.
Na odpověď ale nečekejte - praxe je zcela opačná. Pokud se úřad ozve, máte pravděpodobně problém. Ovšem pokud je ticho po pěšině, obvykle to znamená, že je všechno v pořádku.

Nebo...

Zjistíte, že váš šéf má ve zvyku rozdávat úkoly jen proto, aby ukojil svoje ego. Prostě lidi kolem se úkoluje a ani nekonroluje, jestli zadání splnili. Nebo jde
o evidentně nesmyslný pokyn.

Podle pravidel efektivní komunikace byste se měli ozvat a absurdnost úkolů
se šéfem probrat.

Dost možná bude ale praktičtější, když budete za mrtvého brouka a necháte věc jak se říká vyhnít. Buď bude nadřízený splnění úkolu urgovat, pak se omluvíte a rychle příkaz splníte. Nebo se neozve a vy jste ušetřili spoustu energie.

A do třetice - dětské hřiště.

Pravidla nám velí - když si chceš hrát s cizí hračkou, musíš se dovolit.
Jenže praxe je, jak asi sami dobře víte, jiná. Dítko přijde, vezme si, co chce,
a dokud si majitel či majitelka hračky (eventuálně bdělý rodič) nevšimne, nebo dokud si neumí dodat odvahu k protestu, nevychovanec si spokojeně hraje.

Znalost pravidel tedy rozhodně není samoúčelná.

Kromě jiného vám umožní záměrně je porušovat (pokud máte za to, že to povede kratší cestou k vašemu cíli), šetřit energii a pohrát si s více hračkami.