4. DEN (3)
(STŘEDA 7. ÚNORA)
Při plnění výzvy 21 dnů bez stížností jsem tentokrát zabloudil až k Sokratovi. Kdo by to řekl, že antická moudrost bude nějak souviset s očistou života od negativních myšlenek. Jestlipak si takový Sokrates taky stěžoval? Nebo to byl pozitivista tělem i duší? :)
Život bez stížností
on-line deník z plnění výzvy 21 dnů bez stížností
Já a moje výzva
Dneska jsem měl namále hned poránu. Ten náš blbouš nejchlupatější (máme celkem čtyři) se mi - jak je jeho oblíbeným zvykem - motal tak šeredně pod nohama, že jsem sebou málem praštil o zem. Jen tat tak jsem se zachytil obrazu, který jen tak tak nespadl.
Už už jsem chtěl pronést nějakou temnou hrdelní kletbu a kocoura poslat svými stížnostmi do pekel horoucích, když v tom mě osvítil .... nikoli Duch svatý, ale můj fialový náramek na ruce. A já se zarazil, dvakrát nadechl a ... začal nový den :)
Asertivitou proti stížnostem (3/5)
O asertivním jednání se dá debatovat celé dny. To co jedni považují za soubor pravidel sloužících k lepšímu vzájemnému pochopení a uspokojení, jiní vidí jako cosi škodlivého.
Objevil jsem v internetové diskusi i tenhle nepodepsaný názor.
Asertivita je soubor jednání v němž je dominatní především pokrytectví a cynismus. Je to koncentrát špíny ducha, který si je vědom svého zařazení podle vyššího principu a proto vyšší princip pouze zneužívá. Například podáním ruky, či jinými atributy, které jsou obvyklé mezi slušnou a čestnou částí společnosti. /.../ Asetivita se vyučuje pro účel novodobých mezilidských vztahů v prostředí pseudodemokratické společnosti, které je z podstaty své deviace vyžaduje.
(neregistrovaný autor, 7.11.2013 10:03)
Nechci tady hájit, ani hanět asertivní přístup k druhým lidem. Je to nástroj jako každý jiný a jako takový ho můžeme používat k dobrým i špatným cílům. Nožem si taky nakrájíte chleba i zabijete člověka.
Moje osobní zkušenost je ale pouze pozitivní. A to i v těch záležitostech, které hraničí se zvykovými principy, jakousi historicky danou morálkou a (prý) etickým chováním.
Buďte jako první u toho
Přihlaste se k odběru mého on-line deníku. Každý den vám e-mailem pošlu odkaz na nový článek dřív než ostatním.
Pojďme raději na další asertivní pravidla a jejich vztah k životu bez stížností.
ASERTIVNÍ LIDSKÁ PRÁVA
5. Máte právo dělat chyby a být za ně odpovědný
Chybovat je lidské. Chyby dělá každý. Někdo méně, jiný víc. Ale chybujeme všichni. I ti, kteří před druhými nastavují svoji tvář bezchybnosti. Že někdo druhý udělá chybu, by nás tedy nemělo nijak pohoršovat. Stejně jako by druhé nemělo pohoršovat, když chybu uděláte vy.
Jistě. Jsou profese, které chyby (z praktických důvodů) vytěsnily na okraj. Napadá mě třeba chirurgie nebo letecká doprava. Ale to jsou výjimky, potvrzující pravidlo. Navíc i v těchto oborech k chybám dochází, že jo.
V běžném životě vidme chyby všude kolem sebe. Špatně se rozhlídneme na křižovatce a odnesou to v
lepším případe plechy. A plasty. Vybereme si špatně životního partnera a
skončí to roky u soudů a vydíráním přes děti. Místo cukru nasypete do hrnce sůl a z krupičné kaše je hnus.
Normální rytmus. Chyba - následek. Chyba- následek.
Přesto jste nejspíš někdy slyšeli cosi jako:
"No jak jsi mohl udělat takovou chybu?!"
Třeba ve škole, za volantem, při sportu. Od podstaty je to hloupá otázka. Jakoby vycházela z toho, že dotyčný kritizovaný by měl být neomylný. Což je ale, jak víme nemožné.
Chyba není nic k odsuzování. Prostě jen a jen chyba.
Při plnění výzvy 21 dnů bez stížností je to jasné. Udělám chybu a okamžitě jsem za ni odpovědný - musím začít znovu. A z příkladů statisíců lidí přede mnou je také jasné, že těch chyb a nových začátků bývá opravdu hodně.
ASERTIVNÍ LIDSKÁ PRÁVA
6. Máte právo říci - JÁ NEVÍM
Je zcela přirozené nevědět! Být zaskočený a překvapený. Nemít nějaké informace. Nebo mít odlišné informace. Eventuálně nemít názor a nevědět.
Přesto jsem zažil desítky lidí denně vystresovaných z toho, že je někdo přistihne, jak nevědí. A to nemluvím o studentech. Mluvím o dospělých lidech v nejrůznějších profesích.
Povinnost vědět je nesmysl vnucovaný obvykle shora nějakým autoritářským manažerem.
Tohohle chlapíka si asi nepamatujete. Ale přestože žil před pěknou řádkou staletí, jeho názory byly v mnoha věcech hodně moderní. A zrovna tuhle problatiku shrnul naprosto výstižně.
Vím, že nic nevím.
Sokrates
Výklady jsou různé. Ale zjednodušeně - člověk nemůže vědět všechno. Je jeho plné právo nevědět. Naopak - čím je člověk moudřejší, tím víc si uvědomuje, co všechno neví.
V rámci výzvy 21 dnů bez stížností mi připadá, že tohle pravidlo využiju v jediné situaci. Když sám sobě poctivě řeknu:
"Opravdu NEVÍM, proč jsem zase udělal chybu a stěžoval si!"
Jo, a ještě jedna možnost.
"Vážně NEVÍM, kdy tu výzvu splním!" :-)
Což mi připomíná, že jsem to dneska zase ustál. Kocour ráno byl vlastně jedinou vážnější situací za celý den. Takže zítra to bude pátý den v řadě bez stížnosti.
Uvidíme, jak obstojím. Čeká nás daleká cesta!