2. DEN (6)
(PONDĚLÍ 5. ÚNORA 2018)
Asertivita je užitečná pro každodenní život. O tom není sporu. Ale pomůže asertivní chování i tomu, kdo se chce odnaučit stěžování? Tak právě na to se dneska při plnění své výzvy 21 dnů bez stížností zaměřím.
Život bez stížností
on-line deník z plnění výzvy 21 dnů bez stížností
Šikulka
Nezlobte se, ale musím se pochlubit. Nejstarší "holčička" se ve svých třinácti letech pilně chystá na přijímačky na uměleckou školu. A v rámci toho kreslí a maluje a modeluje a .... A my se nestačíme divit, co všechno už dokáže. Jako tenhle poslední kousek.
Asertivitou proti stížnostem (1/5)
Včera jsem začal mudrovat o vztahu mezi asertivitou (asertivním chováním) a sklony ke stížnostem. Vycházel jsem přitom ze svého sobotního deníku, kdy jsem vám převyprávěl doporučení studenta medicíny pro šťastný život bez stížností. A on tam právě asertivitu zmiňuje jako jeden z důležitých bodů.
Asertivitu učím už více než dvacet let.
Ze
stovek příkladů vím, že nejlepší výsledky v praxi má ten, kdo pochopí a
přijme desatero základních myšlenek, na kterých asertivita stojí. Někdy
se mu říká asertivní lidská práva.
Řekl jsem si, že se v průběhu tohoto týdne podívám na to, jak ta jednotlivá doporučení můžou být užitečná pro toho, kdo se chce odnaučit stěžovat.
Buďte jako první u toho
Přihlaste se k odběru mého on-line deníku. Každý den vám e-mailem pošlu odkaz na nový článek dřív než ostatním.
Asertivita - definice
Pro pořádek ujasnění pojmu.
Asertivní člověk umí prosadit svůj názor, postoj nebo zájem. Umí srozumitelně a jasně prezentovat své myšlenky a jít za svými cíli. To vše ovšem s respektem k zájmům a potřebám druhých a bez narušení jejich práv. Základním principem asertivního chování je hra na oboustrannou výhru. Win-win. Všichni musí být spokojení (pozor, nemluvím o kompromisech!). Základním nástrojem asertivního člověka jsou jeho komunikační dovednosti.
Pokud chcete, další informace jsou třeba tady.
Pro správné pochopení asertivního desatera je nutné, přijmout ho bez filtru (pseudo)morálních zásad a zaběhlých zvyklostí. Protože právě proti nim asertivní pravidla do určité míry stojí.
ASERTIVNÍ LIDSKÁ PRÁVA
1. Máte právo sám(a) posuzovat své chování myšlenky a emoce a nést za ně i za jejich důsledky sám odpovědnost.
Jinak řečeno - co je mi do toho, jak se na moje chování a projevované emoce dívají druzí. Je to výhradně moje věc. Samozřejmě s tím, že v plném rozsahu odpovídám za všechno, co svým chování případně způsobím.
Jednoduché jako facka. Jestli si stěžuju, nebo ne, je moje věc. Kdo si chce otravovat život stěžováním, ať si stěžuje.
Musí si ale být plně vědom toho, že pokud svým chováním (stěžováním) zatěžuje i životy druhých, ponese následky. Například v podobě toho, že ti dotyční se k takovému notorickému stěžovateli obrátí zády a odkráčí svou cestou. Třeba i desítkách let společného života.
Naopak - rozhodu-li podle tohoto pravidla chovat a přestanu si stěžovat, musím být připravený na to, že stěžovatelům v mém okolí se to nemusí líbit. Protože mi najednou jakoby nebudou rozumět, budou mě vnímat jako určité ohrožení jejich roky budovaných postojů a vzorců chování. A možná mě kvůli tomu i opustí.
Ale jde o můj život a jen já rozhoduju, jak ho povedu. A jaký příklad svým životem dám druhým lidem.
ASERTIVNÍ LIDSKÁ PRÁVA
2. Máte právo nenabízet žádné výmluvy či omluvy ospravedlňující vaše chování
Tohle pravidlo přímo navazuje na to první. Každý sám jsme zodpovědní za své chování a soudit ho můžeme opět jen my sami. Máme tedy i právo své chování, postoje a názory vůči druhým nechat bez vysvětlení, bez zdůvodnění, nebo omluvy.
Jasně. Tady se vracím k úvodu. Musím zapomenout na dost manipulativní pravidlo, které nám obvykle do hlavy dospělí vtloukají ještě když jsme děti. Že máme za své chování odpovědnost před druhými lidmi a že máme povinnost jim ho vždy nějak vysvětlit, ospravedlnit.
Hloupost!
I když se to může zdát zcela v rozporu s jakýmisi pravidly slušného chování, tu odpovědnost za své chování máme vždy sami vůči sobě. A ano, pokud tím chováním překročíme rámec daný psanými pravidly naší poslečnosti (zákony), neseme následky. To k tomu patří.
Jestliže se tedy rozhodnu změnit svůj život a přestat si stěžovat (třeba po desítkách let), mám plné právo nevysvětlovat to druhým a neomlouvat se za to, co tím množná (nezáměrně) způsobím.
Pokračování zítra :)
Výzva pokračuje
Během dnešního dne jsem všechny nástrahy stěžování přestál. Jiné řidiče, tramvajáky, rozkopanou Prahu, klienta, který se (podle mého) chovaá extrémně sebedestruktivně a moc se mu nechce na sobě pracovat.
Ale to je jeho volba (viz 1. asertivní pravidlo :)
Plnění mé výzvy 21 dnů bez stížností tak pokračuje úspěšně. Zvládl jsem šestý pokus o druhý den, takže zítra vstoupím do třetího dne bez stížností. Na viděnou :)