1. DEN (13)
(ČTVRTEK 25. LEDNA)
Třináctý pokus o úspěšný začátek. Bude třináctka v mém případě šťastné číslo, nebo nešťastné? Každopádně se cítím trochu klidnější, když ze mně spadlo to napětí z pokračující úspěšné řady dnů bez stížností.
Jasně, trochu mě to štve, ale jak už jsem říkal kdesi na začátku - každý neúspěch je jen dalším schůdkem na vrchol, k úspěchu. A s tím jdu do dnešního dne.
Život bez stížností
on-line deník z plnění výzvy 21 dnů bez stížností
Hned dopoledne mi program naboural člověk, se kterým jsem měl doma schůzku. Potřebujeme předělat nastavení wifi v domě a asi po deseti letech modernizovat domácí počítač. Tak jsem si na něj udělal několik dní předem čas, aby nám cca hodinu před schůzkou oznámil, že to nestíhá.
Dost pádný důvod ke stížnosti, ale obstál jsem :)
Pustil jsem se tedy do přípravy tréninku, který chystám na únor pro jednoho klienta, vyřídil emaily, telefonáty a převzal jsem patrolu nad naší nejmenší. Chvíli po obědě usnula a já měl čas na další práci na tomhle blogu, kterou jsem dopoledne nestihl.
Tuším ve středu jsem vám slíbil pár myšlenek, na které jsem narazil při šmejdění po internetu. Dneska
jsem pro vás zpracoval první část materiálu, který jsem objevil na serveru
TinyBuddha.com. Nabízí 10 tipů pro šťastnější život bez stížností. Většinu z nich jsem (často nevědomky) vyzkoušel. Ručím tedy za to, že fungují můžou vám být hodně užitečné.
Ty myšlenky si vám dovolím převyprávět, namísto pouhého překladu. Inspirovaly mě totiž k řadě osobních poznámek a zamyšlení.
Že se občas všichni dostaneme do pasti negativních postojů a špatné nálady je jasné. Stalo se to téměř s jistotou každému z nás. Mně, vám, vašim nejbližším, kolegům, známým...
Občas prostě přijdou dny, kdy máte pocit, že je všechno na ho..., všichni jsou kre..., všechno se proti vám spiklo a že nic nemá cenu.
Buďte jako první u toho
Přihlaste se k odběru mého on-line deníku. Každý den vám emailem pošlu odkaz na nový článek, dřív než ostatním.
Původcem vaší špatné nálady, vašeho negativismu, je přitom často někdo druhý, kdo vás nakazí. Jak už jsem psal, je to totiž jako infekce. Prostě jste tu negativní náladu chytli od někoho jiného. Samozřejmě, stejně jako třeba u chřipky, váš organizmus byl zřejmě oslabený, něčím jste se sami trápili, takže ta stěžovací nálada u vás snadno našla vhodné podhoubí.
Tipy od Malého Buddhy (1)
1. Špína musí pryč
Jak by to asi vypadalo u vás doma, kdybyste tam rok, dva, tři, nebo třeba deset let neuklízeli? A jak myslíte, že to vypadá ve vaší hlavě?
Smetí prostě musí pryč, jinak vás negativní myšlenky doslova zavalí. A pro samý nepořádek nebudete mít v hlavě místo na cokoli pozitivního.
Místo stěžování si najděte někoho, s kým můžete mluvit naprosto otevřeně, kdo vás vyslechne, aniž by vás jakkoli soudil, a kdo vám třeba ukáže cestu z vašeho bludného kruhu stížnosti > horší nálada > stížnosti > horší nálada > stížnosti > horší nálada...
Může to být někdo z vašich přátel, ale klidně i profesionální terapeut. Seberte odvahu a otevřeně si s ním promluvte. Bude to, jako byste doma otevřeli všechna okna a udělali pořádný průvan.
Stejně jako když jsem před více než dvaceti lety bojoval se svými vnitřními běsy. Nebýt toho, že jsem tehdy o svých potížích začal mluvit s psycholožkou (Věrko díky!!!!), kdo ví, kde bych dneska byl.
A pokud vás rozhovor s jiným člověkem naplňuje nepřekonatelným strachem, veďte monolog se svým domácím mazlíčkem.
Nebo jděte někam ven, najděte si příjemné místo a tam všechna svoje trápení nahlas prozraďte větru a pošlete je pryč. Často totiž jenom to, že svoje bolesti řekneme nahlas, přinese velikou úlevu.
2. Dejte se do pohybu
Každý podle svých možností. Pohyb přináší okysličení celého organizmu, uvolňuje napětí, odvádí naši pozornost jinam od negativních nálad, pomáhá uvolnit do těla endorfiny, palivo dobré nálady. Choďte na procházky, běhejte, jezděte na kole, lezte po stěně, plavte, šlapejte na rotopedu... Co vám váš časový rozvrh a zdravotní stav dovolí. Dělá to divy.
Já takhle začal před více než dvěma roky (z donucení) jezdit do práce v rádiu na kole, místo autem. Zpočátku to bolelo, to je jasné. Každý kopeček si moje plíce pěkně užily. Ale během pár dnů jsem se začal cítit o mnoho líp. Takže jsem vlastně těm okolnostem, které mě k tomu přinutily, vděčný.
3. Vyměňte si brýle
Ne
doslova. Ale začněte se na svět kolem sebe a svoji situaci dívat jinak.
Přes jiný filtr. Namísto černých skládek zaměřte svůj pohled na místa,
kde je uklizeno, obrazně řečeno.
Naše
mysl má tendenci všímat si především toho špatného. Proto taky s
takovým zaujetím sledujeme zpravodajství o nehodách, katastrofách,
nemocech, cizím neštěstí atd.
Bolí
vás záda? Chápu, to je nepříjemné. Ale oči máte zdravé, ne? Jak by vám
asi bylo, kdybyste ještě k bolesti zad trpěli třeba vadou zraku? Radujte
se z toho, že se můžete dívat kolem sebe na cokoli, co vám připadá
krásné.
Máte málo peněz? Vyjdete jen tak tak? Blbá situace. Dobře ji znám. Ale držíte se. Možná s vypětím všech sil. Práci máte. Máte kde bydlet. Voda vám teče. Topení topí. Proud proudí. Jak by vám bylo, kdybyste přespávali někde na potrubí a opravdu neměli co do pusy? Radujte se z toho, co máte. A vytrvale hledejte cestičky, jak svoji situaci, třeba po krůčcích, zlepšit.
Nechci vypadat jako nějaký mudrc, který rozdává levné rady. Berte prosím moje příklady jako ilustrační. Dobře vím, že žádná situace není tak jednoduchá.
Taky ale vím, že žádná není tak složitá, jak si ji sami malujeme!
A proto vám zítra nabídnu další porci tipů.
(Inspirováno serverem TinyBuddha.com)
A ještě předtím krutá pravda o mých dnešních stížnostech. Vyhořel jsem už před obědem. A navečer jsem přidal další dvě.
S pocitem, že jsem toho dopoledne chtěl stihnout víc, jsem usedal ke stolu k obědu. A při pohledu na hodinky jsem si to neodpustil okomentovat.
"To je hrůza. Je už poledne a já ještě nic nestihl..."
A bylo hotovo.
Dopoledne jsem se snažil upravit formát několika videosouborů, ze kterých jsem chtěl vyrobit krátké rodinné video. Marně.
"Já už fakt nevím, co s tím mám dělat. Se.u se s tím tady už skoro hodinu a je to k ničemu."
Naprosto zbytečná poznámka. Ničemu to nepomohlo, jen jsem se ujistil, že jsem fakt naštvaný.
Večer jsem dohlížel na to, aby se děti co nejrychleji vystřídaly v koupelně. Jako první měla jít prostřední dcera, kterou jsem k tomu už asi půl hodiny pobízel. Když se konečně rozhoupala, byla koupelna zamčená. Předběhla nás ta nejstarší.
"To nemyslíš vážně, já tady už půl hodiny Terezu naháním do vany, a ty si tam teď vlezeš. Já tady fakt nehodlám strávit celej večer!"
Takže zítra mě opět čeká první den výzvy 21 dnů bez stížností. Počtrnácté.
Bez kojení naposledy
Čtvrtá noc bez kojení byla téměř bez potíží. Vstával jsem jen dvakrát, vždycky stačilo vzít malou do náruče, pár minut ponosit a bylo hotovo. Pokud se nestane nic mimořádného, máme to po čtyřech nocích za sebou :)